Proč se stát živnostníkem na volné noze. A máte na to vůbec náturu?


Ne, není to pro každého. Být sám sobě šéfem. Juchů? Ano. Ale taky to znamená, že nasazujete krk. Za všechno ručíte vy. A občas musíte sám sebe přinutit udělat nepopulární opruzáckou činnost. Nebo si vynadat. Namotivovat se. A taky se umět adekvátně odměnit.


 

Takže než dáte s triumfálním výrazem výpověď v dosavadní rachotě a necháte natisknout fešácké vizitky, vážně se zamyslete. Mám na to náturu? Mám potřebný morál? Finanční gramotnost?

 

Budu mít volné pátky, juchů!

 

Mmm, nebudete. První roky nejspíš nebudete mít volné ani víkendy. 

 

Co z toho plyne? Běžte na volnou nohu dělat výhradně a jen to, v čem jste nejen dobří, ale taky co vás baví. Nadprůměrně. 

 

 

Pokud pokukujete po volné noze proto, že vás práce nebaví a chcete pracovat míň, tak tohle řešení není. Natož dobré. 

 

A co ta všemi opěvovaná svoboda, taky nic?!

 

Ano. Vlastně ne. Na volné noze máte velkou svobodu dělat si věci po svém, rozvrhnout si zakázky/práci po svém. Jste noční sova a nejlíp se vám pracuje v noci, zato ráno se potřebujete dospat? Proč ne. Když vám takový režim nenabourává třeba schůzky se zákazníky, dopřejte si ho. 

 

 

 

Jenže ta velká svoboda rovná se taky velký závazek. Když si třeba dopřejete moc velkou volnost, možná pak nestihnete odpracovat všechny nasmlouvané zakázky. Průšvih! Fakt pořádný. 

 

Napravit pošolichanou pověst trvá násobně déle a je to násobně pracnější, než vybudování dobré pověsti od píky. 

 

Co z toho plyne? Pokud si nelžete do kapsy a už teď tipujete, že bez zaměstnavatelského biče nad sebou nedokážete pracovat v lati… pak asi nedokážete. Ergo, zdánlivě bohémský svobodný režim na volné noze se obrátí spíš proti vám. Ovšem neříkáme, že se sebedisciplína nedá doučit… 

 

Uf, takže země bez mléka a strdí…

 

 

Ale vůbec ne. Zas nemůžete hned házet flintu do žita! V Čechách je fungování na volné noze vcelku ošéfováno, aby se člověk nedostal tak snadno třeba do úplného finančního průšvihu. Musíte si platit sociální a zdravotní pojištění, které navíc není žádná přemrštěná hrůza. 

 

I když vám tedy podnikání neklapne a po nějaké době to zabalíte, na ulici s okenou u pusy, zato bez nároku na důchod nezůstanete. A to je dostatečná berlička pro živnostníkův klidnější spánek…

 

Co z toho plyne? Že když vám byznysování nevyjde, necháte se prostě zase zaměstnat. Stávají se horší věci a aspoň jste to zkusili. To se náhodou cení. Většina lidí jen chytře (blbě) kecá. 

 

Na co si dát extra majzla

No jasně, na prachy. Ať už budete sochat nábytek z palet, páchat revize kotlů nebo stloukat pergoly, vždycky vás může dohnat finanční (ne)gramotnost. Okay, a to přesně znamená co?!

 

Třeba že si neumíte dobře stanovit svou cenu na trhu, kam nesete svou živnostnickou kůži. Vyšponujete ji moc vysoko, takže si vás nikdo nenajme. Ale spíš si ji stanovíte moc nízko, a ne a nebude se vám dařit tvořit rezervy. Natož si šetřit na důstojný důchod. 

 

A to je jak s rezervou v autě. Jak vám bude v kufru chybět, jednou na to dojedete. 

 

 

 

Umíte si načmárat solidní, realistický finanční plán? Dobře věštit příjmy a výdaje? Jestli nebudou vaše příjmy o poznání vypasenější než výdaje, tak v případě nenadálých (leč nezbytných) výdajů je třeba hmátnout do rezerv. Jenže ať šmátráte, jak šmátráte, nic. Ups. 

 

Nepředvídatelně vám vypadne zásadní příjem (zákazník zkrachuje a nezaplatí) a sáhnout do rezerv nejde, žádné jste nezvládli vytvořit? Stres jak prase. 

 

Co z toho plyne? Načtěte si chytré rady o cenotvorbě. Klidně se pokorně vydejte k odborníkovi, ať to s vámi probere nad kafem. Řešte finance s respektem. Nemusíte mít permanentně stažené půlky… ale víte co? První dva tři roky radši jo. 

 

 

 

Nevyznělo to jako celek zrovna optimisticky? Spíš tak trochu jako hra o trůny po živnostensku? Správně. Nejde o to nalákat kdejakého nespokojence z nadnárodní firmy k výpravě pro podnikatelské lejstro na živnostenský úřad. 

 

Pokud i přes těch našich pár základních šťouravých varováních máte pořád pocit, že je život na volné noze pro vás, zkuste to. Dokud nezkusíte… A jak jednou zkusíte, dost možná budete v práci konečně šťastní. 

 

A právě to vám ze srdce přejeme. Ať jste šťastní. I v práci.